Jde takhle chlap po ulici a vidí, jak jinej chlápek strašně zvrací.
Tak k němu přijde, poplácá ho po zádech a povídá: "Máte pravdu, co byste se s tím sral."
Jdou dva na Nový rok ráno poněkud společensky unaveni z hospody domů.
Jeden si nese urnu s popelem tchýně.
Mrzne, jen to praští, a taky to strašně klouže.
Druhý chvíli bojuje s náledím a pak říká: "Hele Vincku, pieta nepieta, sypej."
Potkají se tři babičky a chlubí se svými vnuky. "Můj bude doktorem. Pořád si hraje s ampulkama a stříkačkama a něco si píchá."
"Můj bude asi agronom. Sázi na zahradě konopí a mák a čeká na úrodu."
"Můj bude určitě šofér. Namočí si hadr do benzinu, hodí si ho na hlavu a řekne: "Teď mě neruš, babi, bude jízda."
"To snad má být grog?" svraští Pepa s opovržením čelo nad slabou tekutinou.
- "No," povídá bojovně paní Kalianková, "a co jiného by to mělo být?"
"Tak už se nezlob," ustupuje manžel, "vidíš, že jsem to hned uhodnul."
Probudil se, nad ním postava a ta říká: "Tak budeme účtovat, pane, dostanu dvanáct stovek."
- "No to není tak hrozné po takovém tahu, to bylo chlastu a žrádla a lidí, které jsem pozval..."
"Jo," namítla ta postava, "ale tady nejste U Bařtipána, nýbrž na záchytce!"
Dva opilci se hádají jakou barvu má měsíc:
"Ten měsíc je zelenej."
- "Ne, ten měsíc je růžovej."
"Pane policajt, jakou barvu má měsíc?"
- "Škyt, ten levej nebo ten pravej?"
Vrchní zavolá taxi čtyřem ožralým a taxikáři přesně popíše, do které ulice každého dovézt.
Za chvíli se taxikář vrátí: "Šéfe, roztřiďte mi je znovu, oni mi v zatáčce vypadli z auta!"
Ožrala se motá po parkovišti před hospodou, opře se při tom o každé auto a hladí ho rukou po střeše. Po chvilce se tomu hostinský začne divit a tak se ho jde zeptat:
"Hele človíčku, co to tam děláš?"
- "Hledám moje auto!"
"A k čemu je to dobré, když ho hladíš rukou po střeše?"
- "Normálně je to k ničemu, ale moje auto má na střeše modrý majáček!"
Říká paní Kalianková manželovi před odchodem z domu: "Ne aby ses dneska někde večer zdržel, budou u nás betonovat schody".
Samozřejmě, že se Pepa zdržel v hospodě, vzpomněl si ale na to, co mu manželka říkala, zul si boty a uvázal si je kolem krku a vyšplhal se po zábradlí do třetího patra a povídá vítězoslavně manželce: "Tak vidíš, přeci jsem se domů dostal!"
"To jsi měl štěstí, ty schody nechali na zítra, dneska jen natírali zábradlí!"
Pan Kalianko se vrací z hospody a jak přelézá plot, roztrhne si kalhoty.
Aby manželka nenadávala, spravuje je před zrcadlem náplastí.
Ráno žena nadává: "Co jsi to za blba, nejen že se vrátíš v roztrhaných kalhotách, ale celé zrcadlo jsi polepil náplastí!"