Vtipy

Zbloudilý lovec

Vyčerpaný lovec se potácí divočinou a na jedné mýtině vidí malé tábořiště se dvěma muži sedícími u ohně. Dopajdá se k nim a ulehčeně vydechne: "Jsem docela rád, že vás vidím. Před třemi dny jsem zabloudil..."
- "Moc se neradujte. My jsme zabloudili před třemi týdny..."

Jak urychlí voják odchod z vojny do civilu

Voják běhá po kasárnách, sbírá papírky, prohlíží je a vždy zahodí s konstatováním: "To není ono".

Když to dělá už půl roku, pošlou ho k psychiatrovi a ten po prošetření vydá papír o propuštění z vojny do civilu.

Voják si to přečte a radostně zakřičí: "TO JE ONO!"

(Ne)hezké zážitky z pracovní cesty

Vrátí se pan Kalianko z Tater z pracovní schůzky a manželka se ho ptá: "Tak, jaké máš zážitky?"
- "Hezké, ale lhali nám. Říkali, že jsme 1000 metrů nad mořem, ale žádné moře jsem neviděl!"

Jak se startuje ženský maraton

Víte, jak se startuje ženský maratón?

Připravit, ke startu, pozor ... kšáá!

Kouzelník co umí nechat zmizet ženy

Ptá se pan Kalianko v cirkusu: "Ještě u vás pracuje ten kouzelník, co nechává mizet ženy?
- "Co mu chcete?
"Ále, mám pro něj melouch...

Uklízečka chce vysát prach ze zlatých cihel

Uklízečka v bance prosí pana ředitele, aby jí půjčil klíče od trezoru.
"Musím vysát prach ze zlatých cihel"
- "To bohužel nepůjde, je to proti předpisům!"
"Hm, škoda, sponkou od vlasů to vždy trvá hrozně dlouho!"

Plačící děvče na pískovišti

Jde muž okolo pískoviště, tam sedí děvčátko a pláče.
"Proč pláčeš, děvčátko?"
- "Jdi pryč!"
"A co rukou po zadečku?"
- "A co lopatkou po držce?"

Kde postavit vodní elektrárnu a pekárnu

Učitel se ptá žáků: "Tak schválně, jestli víte, kde by člověk postavil vodní elektrárnu?"
- "No, přece na řece."
"Správně, a kde by člověk postavil pekárnu?"
- "No, přece na louce, kde roste chlebovník!"

Písek v hlavě a písek ve vlasech

Blondýnka na pláži: "Mám plnou hlavu písku!"

Brunetka: "Zajímavé, mně se to dostalo jen do vlasů!"

Kalianko šplhá domů po natřeném zábradlí

Říká paní Kalianková manželovi před odchodem z domu: "Ne aby ses dneska někde večer zdržel, budou u nás betonovat schody".
Samozřejmě, že se Pepa zdržel v hospodě, vzpomněl si ale na to, co mu manželka říkala, zul si boty a uvázal si je kolem krku a vyšplhal se po zábradlí do třetího patra a povídá vítězoslavně manželce: "Tak vidíš, přeci jsem se domů dostal!"
"To jsi měl štěstí, ty schody nechali na zítra, dneska jen natírali zábradlí!"